Historie ostrova Sokotra

Historie ostrova se datuje do období  asi 1000 let př.n.l., z něhož pocházejí  nejstarší důkazy o osídlení ostrova a hroby. Prvními obyvateli Sokotry byli zřejmě jihoarabské kmeny s vazbou na Sabeánce. Kolem roku 500 před n.l. patřil ostrov k velmi významným vývozcům aloe, rumělky,kadidla a myrhy. V roce 300 př.n.l. se stal rájem pro obchodníky, kteří zde nalezli nejen cenné zboží, ale také vodu, odpočinek a rozptýlení. Prý i samotnému Alexandru Velikému Sokotra učarovala svým přírodním bohatstvím a kouzelnou atmosférou. V 1. století se objevila na řeckých mapách pod názvem Dioskouridou.  Dle některých zdrojů na ostrově v roce 50 n.l. ztroskotal apoštol sv.Tomáš  a zavedl křesťanství. Je velice pravděpodobné, že po dlouhá staletí na ostrově žili ve vzájemném souladu muslimové i křesťané. O mnoho let později, kolem roku 700 n.l. byla Sokotra součástí Islámského státu sahajícího od Levanty až do severovýchodní Indie. Počátkem 16. století se Socotra dostala pod nadvládu jemenských sultánů, mezi lety 1876 a 1967 byla britským protektorátem a až poté součástí Jemenu, pod nějž spadá dodnes.

Ostrov je opředen mnoha mýty a legendami, dle jedné z nich byl ohnivým hnízdem bájného ptáka Fénixe, který ho jednou za 500 let opouštěl, aby v egyptské Heliopoli vstal z popela a obdaroval lidské domovy životodárným ohněm.