Jak jsem objevila Sokotru

Po určité době jsem však zase začala přemýšlet, kam se vydám příště. O Sokotře jsem již slyšela, ale nedařilo se mi získat informace a doporučení od někoho, kdo už tam byl. A pak jsem v červnu 2013 potkala člověka, který se ze Sokotry nedávno vrátil. Při našem následném rozhovoru jsem doslova hltala jeho poznatky a bylo rozhodnuto – na Sokotru se vydám se tam ještě letos!

Na Sokotru se v té době dalo dostat dvěma způsoby: ze Spojených arabských emirátů a z Jemenu. Vybrala jsem si dobrodružnější cestu přes Jemen. Dobrodružné především proto, že jsem po příletu do San´á, hlavního města Jemenu, musela opět a znovu vysvětlovat, kdo jsem, kam letím a za jakým účelem, přestože jsem měla veškeré dokumenty s sebou. San´á navíc leží ve výšce kolem 2 200 m.n.m. a teplo tam tedy rozhodně nebylo. Můj spacák mě však zahřál i na studené letištní hale J

Po několika hodinách spánku mě probudil nějaký muž se slovy, že letadlo na Sokotru je připraveno k odletu.

Po příletu na ostrov následoval přesun do jeho hlavního města Hadibo. Hned jsem věděla, že jsem na správném místě a ta „pravá Arábie“ tady na mě čeká! Atmosféra ostrova mě totiž prakticky hned pohltila nejen okolím a přírodou, ale i prvním setkáním s místními obyvateli. Muži zde totiž nosí tradiční sukni (sarong) a na hlavě šátek, zvláštní je i jejich pozdrav, kdy se na uvítanou dotýkají navzájem nosy. Ženy jsou zahalené v černé habáji s burkou a svou náklonnost nejlépe projevíte respektem k těmto tradicím.  Přestože jsem se snažila splynout s okolím a překryla jsem si vlasy nikábem, byla jsem stejně středem pozornosti, protože turisté, a zejména turistky jsou v některých částech Sokotry jevem dosud nevídaným! V Hadibu mě překvapilo obrovské množství koz, které si, při mém obědě s mým průvodcem, bez ostychu vyskočily na stůl, aby si také vychutnaly svůj oběd.

Takto jsem začala vstřebávat své první hodiny na Sokotře, začátek mého prvního 10 denního dobrodružství na ostrově.

Hned záhy jsem zjistila, že poznat kompletně ostrov s rozlohou 3 796 km² během deseti dnů, s tak velkou rozmanitostí nepůjde, ale chtěla jsem poznat aspoň to nejzajímavější ze Sokotry!

Požádala jsem tedy svého průvodce, aby mi doporučil nejzajímavější okruh a trasy. Každý z těch desíti snů byl zajímavý. Nejsem schopná říct, který byl nejlepší a kde se mi líbilo nejvíce. Vše bylo ve znamení poznávání nových míst, neuvěřitelných zážitků a jedinečnosti místních lidí a jejich prastarých tradic a kultury.

Nejsilnější zážitkem této mé první cesty po ostrově bylo, když jsem poprvé na vlastní oči spatřila unikátní strom Dračí krve (Dracaena Cinnabari). Na Sokotře roste skoro až milion těchto stromů, což je asi 40% všech dracén na Zemi!

Opravdovým rájem na Zemi je západní oblast ostrova Qualansia s blankytně modrou  - lagunou Detwah. Až ji uvidíte, budete podobně jako já žasnout nad její modrozelenou barvou a průzračnou vodou.  Z Oualansie je pak možné dostat se rybářskou lodí na odlehlou pláž Shouab – jednu z nejkrásnějších na ostrově. Unikátní je zde možnost koupání s delfíny!

Vydala jsem se taky do vnitrozemí ostrova přes wádí Dirhur. Jedná se o kaňon, který je nejdelším a nejhlubším na Sokotře. Ve wádí Dirhur jsem si pak užila koupání v křišťálové vodě, v tůních a jezírkách, na které cestou narazíte.

Za prozkoumání stojí i náhorní plošina Homhil na severovýchodě ostrova. Chráněná krajinná oblast s mnoha myrhovníky, kadidlovníky, lahvovníky a stromy Dračí krve. Po nakloněném svahu jsme došli až k neuvěřitelnému skalnímu jezírku s výhledem na oceán.

Vysoko ve skalnatých srázech severovýchodní části ostrova jsem navštívila i největší jeskyni ostrova Hog ( Al-Hoq ) s délkou 3 km, která svou rozlohou mezi ostatními dominuje.

Velkým štěstím pro mě bylo, že jsem se už při prvním pobytu na Sokotře seznámila s Abduljameelem, majitelem ekoturistické organizace Socotra Eco Tours (www.socotra-eco-tours.cz), který mi mou první cestu zprostředkoval a uvedl mě do principů fungování ekoturistiky na Sokotře. Cením si jeho přístupu a úsilí o rozvoj šetrné turistiky a také jeho podpory místních obyvatel. Obohatil mě při mém prvním poznávání ostrova o informace a zajímavosti o flóře a fauně ostrova.

Už jen samotná cesta na různá místa po ostrově je zážitkem a já těch míst při mé první návštěvě navštívila ještě spoustu, přesto zdaleka ne všechna. A proto byl závěr mé první cesty jasný. Ještě jsem neukojila svou touhu po poznání a objevení ostrova a proto tady určitě nejsem naposledy!

Ale o tom až příště :-)

Vaše Tereza