Fauna Sokotry

Endemická fauna

Netopýr (Hypsugo lanzai)

Sokotra se řadí mezi ostrovy, na nichž se nevyskytovali žádní původní savci kromě několika druhů netopýrů, mezi nimiž je tento endemický. Tento druh netopýra byl objeven teprve nedávno.

Pavouk (Monocentropus balfouri)

Endemický druh pavouka, vyskytující se pouze na Sokotře. Místní obyvatelé ho nazývají "fitama". Žije v malých norách a vždy po svléknutí si nachází nový úkryt. Samci se odlišují od samic zbarvením, bývají modří s bílou až světle modrou oblastí břicha. Samice jsou krémově béžové s náznaky oranžové barvy. Končetiny mají samci i samice výrazně ochlupené a postrádají obranné chloupky v oblasti břicha. Vyhledává kameny pod keři či stromy na otevřených, řídce porostlých prostranstvích, kde si vyhrabává nory hluboké 10 - 20 cm.

Jejich velikost těla se pohybuje kolem 5 - 6 cm, končetin 12 - 15 cm.

Zatím neexistují bližší informace, zda je jedovatý.

Vyskytuje se většinou v nadmořské výšce 90 - 900 metrů.

Gekon (Pristurus socotranus)

Ještěr vybavený specifickými polštářky na prstech umožňující mu přidržovat se na podkladu, rychle se pohybovat i na svislých stěnách i na kmenech stromů. Má srostlá oční víčka překrytá průhledným okénkem, tzv. brýlemi. Většinou patří k nočním tvorům, kdy loví hmyz a pavouky. Umí vydávat docela hlasité zvuky. Dorůstá do velikosti pouze několika centimetrů, bývá velice aktivní během celého dne a rád prozkoumává skuliny ve zvětralých balvanech.

(Mabuya socotrana) Ještěrka, pro níž je charakteristické zavalité tělo tmavohnědé barvy a dlouhý tenký ocásek. V dospělosti získává své typické zbarvení, které jí umožňuje maskovat se v prostředí, v němž se pohybuje. Mláďata jsou naopak zbarvena žlutočernými pruhy s namodralým ocasem.

Dorůstá do velikosti 20 - 30 cm.

(Hemidactylus flaviviridis) Bývá častým spolubydlícím Sokotřanů, kteří žijí v kamenných domcích. Neúnavně loví uvnitř hmyz a proto jej obyvatelé rádi ve svých domovem uvítají.

(Haemodracon riebeckii) Představitel největšího druhu gekona, jenž na ostrově žije. Patří mezi noční tvory a žije v dutinách stromů.

Sup mrchožravý (Neophron percnopterus)

Je nazýván také egyptský. Nepatří mezi endemické druhy Sokotry. Zástupce vzácného druhu ptáka, má holou, neopeřenou přední část hlavy a silný, zašpičatělý zobák na konci zahnutý. Živí se menšími mršinami nebo lovem kobylek či menších hlodavců. Při získávání potravy je schopen využít nástroje, konkrétně vejce umí rozbít kamenem puštěným ze zobáku.Jeho hnízdění probíhá obvykle v koloniích, kde žije v páru dlouhodobě s jedním partnerem a používají ke hnízdění stejné místo i mnoho let.

Sup byl ve starém Egyptě ztělesněním bohyně Nechbet, ochránkyně faraonů a sestry bohyně Isis, proto jej Egypťané s vážností uctívali.

Stonožka (Scolopendra valida)

Červeně zbarvená stonožka dorůstající asi 40 cm, jedovatá, nikoliv však smrtelně. Nebezpečí se skrývá v jejích kusadlech na hlavě. Jed, který je kombinací acetylcholinu, serotoninu, histaminu, kardiodepresiv a proteázy oběti způsobí opravdu značnou bolest.

Cibetka malá (Viverricula idica)

Poměrně hodně rozšířená noční šelma velikosti kočky žijící v otevřené krajině. Živí se zde především hlodavci, členovci a odpadky. Je odchytávána kvůli výměšku z pachových žláz, který se využívá pro základ parfémů, a poté puštěna zpátky do volné přírody.

Velbloud jednohrbý (Camelus dromedarius)

Největší býložravec Sokotry, který se výborně přizpůsobil zdejších podmínkám. Je krémově nahnědlý, má hrubou srst nejdelší na temeni, krku, hrdle a hrbu, na očích dvouvrstvé řasy chránící ho před vniknutím písku do očí. Hrb funguje jako zásobárna tuku, odbouráváním se přeměňuje na energii a vodu. Hrb slouží také jako ochrana před sluncem, protože pohlcuje teplo.

Chová se kvůli mléku, nošení břemen a jako dopravní a tažný prostředek.